Od chvíle, kdy jsem v pěti poprvé přičichl k divadlu (při představení Lucerny se těsně až ke mně skutálel vodník a já z něj ucítil vůni divadelních šminek) a co jsem posléze shlédl Suchého Kytici v Semaforu a Burešové Lazebníka Sevillského v Labyrintu, bylo mi jasné, že chci k divadlu. Začal jsem psát (prvotina se jmenovala Lazebník Semilský) a protože mi hry nikdo neuváděl, založil jsem si Divadlo APROPO.
Více o inscenacích na divadlo.cz/apropo.
Fotografie z inscenací: Oldřich Malina.
